Takto tragicky dopadlo Chorvatsko po 2 měsících v EU. Velké varování pro Srbsko a další státy!

Dokazuje to, jak neobhajitelná je britská finanční a průmyslová politika za posledních 30 let. Británie se vzdala svých schopností v zájmu ekonomické liberalizace a privatizace postupně snad ve všech hospodářských sektorech. Je to strategická politika, v níž Osborne pokračuje s neztenčeným nadšením.

Nejpozoruhodnější je Osbornova dohoda s Číňany o jaderné energii. Osborne dohodl, že Čína v Británii postaví a bude tam vlastnit jaderné elektrárny. Margaret Thatcherová se vytahovala, když zprivatizovala energetický průmysl, že ho vrací "lidu". O třicet let později se dovídáme, že byl britský energetický průmysl jako dar věnován Čínské komunistické straně, jejíž státem vlastněný energetický průmysl dostane v Británii tak výhodné ceny a podnikatelskou marži, o nichž jsme se domnívali, že s nimi privatizace navždy skoncovala.

Je to šokující rozhodnutí v průmyslu, kde jsou operační rizika tak akutní. Státní čínské podniky jsou po celém světě známy svou neefektivností, ztrátovostí a zpolitizováním svého rozhodování.

Osborne se také rozhodl dovolit čínským bankám, aby podnikaly v Londýně prostřednictvím svých poboček. Bankrotující islandské banky podnikaly v Londýně prostřednictvím svých poboček. Tehdy jsme rozhodli: To se už nikdy nesmí stát. Pokud chce nějaká banka v Británii podnikat, musí umístit do Británie svůj kapitál. Avšak Osborne tuto podmínku chce pro čínské banky zrušit. Čínský bankovní systém je přitom vysoce rizikový.

Osborne se také rozhodl otevřít Číňanům sektor IT, včetně průmyslu pro výzkum vesmíru. Číňané už tedy nebudou muset do Británie hackersky pronikat, budou britský IT průmysl vlastnit.

Euroskeptik Osborne odmítá širší spolupráci s Evropskou unií v těchto oblastech, odmítá otevřený merkantilismus Spojených států a domnívá se, že Čína Británii zachrání.

Během návštěvy britských konzervativců v Číně řekla jedna čínská školačka londýnskému starostovi Borisu Johnsonovi, že by Čína byla znepokojena, kdyby tak velká část jejich země byla odprodána cizincům. Johnson to se smíchem odmítl. Čínský Lidový deník napsal, že spolupráce s Británii je možná jen proto, že britský premiér David Cameron přiznal, že nedávno udělal chybu ohledně Tibetu (kde se na protest proti čínské správě od roku 2009 upálilo už 100 mnichů), když přijal dalajlámu. Britské ponížení tak bylo kompletní.

Británie je ekonomicky řízena nekompetentně už po celou generaci, a tak jsme nyní byli proměněni v ekonomické žebráky, kteří se vzdali veškerých principů. Britští konzervativní politikové cestují po světě a žádají o milodary. Nevím jak vy, ale já se stydím, uzavírá autor.

Dokazuje to, jak neobhajitelná je britská finanční a průmyslová politika za posledních 30 let. Británie se vzdala svých schopností v zájmu ekonomické liberalizace a privatizace postupně snad ve všech hospodářských sektorech. Je to strategická politika, v níž Osborne pokračuje s neztenčeným nadšením.

Nejpozoruhodnější je Osbornova dohoda s Číňany o jaderné energii. Osborne dohodl, že Čína v Británii postaví a bude tam vlastnit jaderné elektrárny. Margaret Thatcherová se vytahovala, když zprivatizovala energetický průmysl, že ho vrací "lidu". O třicet let později se dovídáme, že byl britský energetický průmysl jako dar věnován Čínské komunistické straně, jejíž státem vlastněný energetický průmysl dostane v Británii tak výhodné ceny a podnikatelskou marži, o nichž jsme se domnívali, že s nimi privatizace navždy skoncovala.

Je to šokující rozhodnutí v průmyslu, kde jsou operační rizika tak akutní. Státní čínské podniky jsou po celém světě známy svou neefektivností, ztrátovostí a zpolitizováním svého rozhodování.

Osborne se také rozhodl dovolit čínským bankám, aby podnikaly v Londýně prostřednictvím svých poboček. Bankrotující islandské banky podnikaly v Londýně prostřednictvím svých poboček. Tehdy jsme rozhodli: To se už nikdy nesmí stát. Pokud chce nějaká banka v Británii podnikat, musí umístit do Británie svůj kapitál. Avšak Osborne tuto podmínku chce pro čínské banky zrušit. Čínský bankovní systém je přitom vysoce rizikový.

Osborne se také rozhodl otevřít Číňanům sektor IT, včetně průmyslu pro výzkum vesmíru. Číňané už tedy nebudou muset do Británie hackersky pronikat, budou britský IT průmysl vlastnit.

Euroskeptik Osborne odmítá širší spolupráci s Evropskou unií v těchto oblastech, odmítá otevřený merkantilismus Spojených států a domnívá se, že Čína Británii zachrání.

Během návštěvy britských konzervativců v Číně řekla jedna čínská školačka londýnskému starostovi Borisu Johnsonovi, že by Čína byla znepokojena, kdyby tak velká část jejich země byla odprodána cizincům. Johnson to se smíchem odmítl. Čínský Lidový deník napsal, že spolupráce s Británii je možná jen proto, že britský premiér David Cameron přiznal, že nedávno udělal chybu ohledně Tibetu (kde se na protest proti čínské správě od roku 2009 upálilo už 100 mnichů), když přijal dalajlámu. Britské ponížení tak bylo kompletní.

Británie je ekonomicky řízena nekompetentně už po celou generaci, a tak jsme nyní byli proměněni v ekonomické žebráky, kteří se vzdali veškerých principů. Britští konzervativní politikové cestují po světě a žádají o milodary. Nevím jak vy, ale já se stydím, uzavírá autor.

Dokazuje to, jak neobhajitelná je britská finanční a průmyslová politika za posledních 30 let. Británie se vzdala svých schopností v zájmu ekonomické liberalizace a privatizace postupně snad ve všech hospodářských sektorech. Je to strategická politika, v níž Osborne pokračuje s neztenčeným nadšením.

Nejpozoruhodnější je Osbornova dohoda s Číňany o jaderné energii. Osborne dohodl, že Čína v Británii postaví a bude tam vlastnit jaderné elektrárny. Margaret Thatcherová se vytahovala, když zprivatizovala energetický průmysl, že ho vrací "lidu". O třicet let později se dovídáme, že byl britský energetický průmysl jako dar věnován Čínské komunistické straně, jejíž státem vlastněný energetický průmysl dostane v Británii tak výhodné ceny a podnikatelskou marži, o nichž jsme se domnívali, že s nimi privatizace navždy skoncovala.

Je to šokující rozhodnutí v průmyslu, kde jsou operační rizika tak akutní. Státní čínské podniky jsou po celém světě známy svou neefektivností, ztrátovostí a zpolitizováním svého rozhodování.

Osborne se také rozhodl dovolit čínským bankám, aby podnikaly v Londýně prostřednictvím svých poboček. Bankrotující islandské banky podnikaly v Londýně prostřednictvím svých poboček. Tehdy jsme rozhodli: To se už nikdy nesmí stát. Pokud chce nějaká banka v Británii podnikat, musí umístit do Británie svůj kapitál. Avšak Osborne tuto podmínku chce pro čínské banky zrušit. Čínský bankovní systém je přitom vysoce rizikový.

Osborne se také rozhodl otevřít Číňanům sektor IT, včetně průmyslu pro výzkum vesmíru. Číňané už tedy nebudou muset do Británie hackersky pronikat, budou britský IT průmysl vlastnit.

Euroskeptik Osborne odmítá širší spolupráci s Evropskou unií v těchto oblastech, odmítá otevřený merkantilismus Spojených států a domnívá se, že Čína Británii zachrání.

Během návštěvy britských konzervativců v Číně řekla jedna čínská školačka londýnskému starostovi Borisu Johnsonovi, že by Čína byla znepokojena, kdyby tak velká část jejich země byla odprodána cizincům. Johnson to se smíchem odmítl. Čínský Lidový deník napsal, že spolupráce s Británii je možná jen proto, že britský premiér David Cameron přiznal, že nedávno udělal chybu ohledně Tibetu (kde se na protest proti čínské správě od roku 2009 upálilo už 100 mnichů), když přijal dalajlámu. Britské ponížení tak bylo kompletní.

Británie je ekonomicky řízena nekompetentně už po celou generaci, a tak jsme nyní byli proměněni v ekonomické žebráky, kteří se vzdali veškerých principů. Britští konzervativní politikové cestují po světě a žádají o milodary. Nevím jak vy, ale já se stydím, uzavírá autor.