Opravdu jsou Paroubkova čtyři mega tak neprůstřelná?

Autor: Eva Holzelová

Jiří Paroubek se stal veleúspěšným spisovatelem. Jeho knihy Plnou parou v politice se údajně prodalo na 43 000 výtisků. Majitelé knižních e-shopů a knihkupci nevěřícně kroutí hlavou, nevědí vůbec nic o tom, že by se u nás zrodil nový Stephen King či Paulo Coelho, tato knižní novinka se prý prodává mizerně a nefiguruje v žádných žebříčkách prodejnosti.

Ostatně autorovi Jiřímu Paroubkovi může být zcela jedno, jak si kniha vede na knižním trhu. Předem vyinkasoval od svého nakladatele Aleše Lederera zálohu 4 miliony, za kterou si koupil domeček v Řecku, a je z obliga.

Nakladatel Lederer tvrdí, že na počátku byl podnikatelský záměr. Předpokládal, že Paroubkových memoárů se prodá minimálně 100 000 kousků, když Miloš Zeman zpeněžil své vzpomínky na premiérování v počtu 150 000 výtisků.

Nakonec těžce prodělal, neboť tohoto úžasného veledíla udal „jenom“ 43 000 výtisků, a to převážně přes webové stránky samotného nakladatele. Nyní si sype popel na hlavu, že je za úplného idiota, protože měl špatný odhad. A protože blbost není trestná, zdánlivě je celá transakce, která přímo nabízí domněnku, že se jedná o klasický případ praní peněz, nenapadnutelná.

Opravdu je tomu tak? Na celé kauze mě zaráží jedna věc. Jak je možné, že „běžný“ nakladatel, má „volné“ čtyři miliony, které nejsou vázány na žádný movitý či nemovitý majetek a na které si nemusí brát úvěr. Ke čtyřem Paroubkovým „mega“ ještě musíme přičíst další náklady, kterými pan nakladatel musel disponovat. Předpokládejme, že nechal vytisknout 100 000 kusů knihy po cca 30 Kč. Což činí další tři miliony. Vložit novou knihu do distribučních kanálů na internetu také není zadarmo, za vše se tvrdě platí.

Vypadá to, že vydávat knihy je velmi lukrativní obor, o kterém si ostatní podnikatelé mohou jen nechat zdát. A proč všichni ostatní nakladatelé pořád skuhrají, že zvýšení „dépéháčka“ pro ně bude likvidační, když pro pana Lederera není likvidační ani tak astronomický prodělek?

Anebo je všechno jinak? Sto tisíc výtisků fyzicky ani neexistuje? Doporučila bych vlčákům z Mladé Fronty hledat tiskárnu, která opravdu takový počet knížek vytiskla. A také vyfakturovala a zahrnula do příjmů v daňovém přiznání. Ani není od věci vypátrat, na jaké adresy byly zaslány knihy přes webovky nakladatelství. Možná se zjistí, že se žádné knihy ve skutečnosti ani neposílaly, že neexistují žádní nadšení čtenáři, a padne i podezření na záhadného sponzora. Myslím, že toto jsou snáze dohledatelné transakce než v případě Grossových milionů v igelitce. Ovšem je otázkou, zda je ve „vyšším“ zájmu se tím vůbec zabývat.

(blog.iDnes.cz, se svolením autorky)