Havlík: Mafiáni v čele České republiky mají vlastní kodex
Šéf strany 0bčané Petr Havlík soudí, že "rozhodující část domácího establishmentu" ovládá skupina, pracující v režimu specifické české omerty. Omerta je část kodexu mafie, který jejím členům nařizuje mlčenlivost o všech aktivitách organizace.
Přísně tajné
Kodex nesmí porušit i kdyby se mělo jednat o jejich nepřátele. Petr Havlík to píše v článku na svém blogu. "Platí to i v tom případě, kdy je spojenec organizace zároveň příslušníkem policie či zaměstnancem dotčených úřadů. V našem prostředí jsme si již zvykli na to, že sorta vyvolených umí své případné kauzy promlčet, odklonit či nechat vyšumět do ztracena.
Uvnitř svého kruhu se drží zásady – „ty víš na mně a já na tebe, tudíž oba nevíme nic“. A kdyby bylo nejhůř, tak se nebezpečnému a riskantnímu procesu nalepí štítek „top secret“ (přísně tajné). „Však ony nás naše spřízněné služby dobře ochrání, že ano," poznamenal Petr Havlík.
"Žádná přímá demokracie, žádná občanská kontrola moci, žádný přísný zákon o státní službě. Žádné kontroly drzé EU, žádné nekontrolované mediální masáže, žádná přílišná nezávislost nějakých agilních vyšetřovatelů...
Naopak – anonymní akciovky v daňových rájích, majetková přiznání budiž, ale bez sankcí, neveřejné veřejné zakázky, předražené poradenské a právní služby pro spřízněné firmy a firmičky, a hlavně – ucpat všechny díry před zvědavými čmuchaly. Můžeme tomu třeba říkat třeba demokracie a svoboda po česku," podotýká ironicky politik.
V záloze jsou milosti a amnestie
Petr Havlík připomíná, že pokud selžou všechny bezpečnostní mechanismy a kmotry dožene spravedlnost, mafie nasadí zbraně v záloze. "Pro případ nouze nejvyšší jsou tady k dispozici ještě milosti a kolektivní milost, tedy amnestie, s případnou lahůdkovou abolicí, samozřejmě ovšem za zvláštní příplatek. Neuškodí občas lačnému publiku předhodit nějakou tu mediální potravu. Co třeba Rath nebo Pekárek? Jeden oranžovej a druhej modrej, aby bylo vidět, že to padá, komu to padne. Fajn. To zabere. Ostatně oba hráli jen na vedlejším tréninkovém hřišti a velké kluky to ohrozit nemůže," konstatoval politik.
Stane se použítí slova kmotr trestným činem?
V této souvislosti poznamenal, že "plíživá privatizace správy země" občas stvoří těžko uvěřitelné příběhy. "Třeba ten, kterak víceúčelová asistentka významného ústavního činitele dosazuje figury do klíčových orgánů. A zvláště zábavný je ten, jak jeden nenápadný poslanec chce navrhnout, aby se zákonem zakázalo používání slov kmotr a korupce. Ale kdo ví, třeba to chápe tak, že tím naši pašáci urážejí slovutnou mafii," poznamenal Petr Havlík.
"Legendární nebožtík Franta Mrázek rád říkával, že vlastně nic nevlastní, že jen řídí a ovlivňuje. Konec konců i ti dnešní a včerejší odkláněči a ovlivňovači také oficiálně často nic nevlastní. Jejich živnosti jsou nezřídka v mínusu, ale oni si pořizují všechny potřebné atributy luxusu po vzoru ruských oligarchů," píše ve svém článku politik.
Temné zákulisí
I když se na první pohled zdá, že veškeré důležité kroky a rozhodnutí nejvyšších míst probíhají před zraky veřejnosti a jsou kontrolovány sdělovacími prostředky.
Zásadní momenty se odehrávají v zákulisí české politiky a bysnysu. "Významné restituční nároky se podepisují tajně za zavřenými dveřmi. Amnestie dokonce neznámo kde a neznámo kdy. O co více se zvyšoval státní dluh v posledních letech, o to více rostla zahraniční konta některým mimořádně schopným prostředníkům," zdůraznil Petr Havlík.
Špinavé ruce bílých límečků
Státní správa podle jeho slov zůstává v nečinnosti a svoje chování vysvětluje okolnostmi a složitou dobou. "Stát jakoby dobrovolně rezignoval na některé své základní funkce. Nemohl prý jinak, má prý nohy v betonu. Může za to prý koalice a jindy zase opozice a tak pořád dokola. V režimu české omerty to ani nemůže být jinak. Organizovaný zločin bílých límečků setřel rozdíl mezi legálním a nelegálním. Mezi reálnou a šedou ekonomikou a vysává veřejné zdroje ze všech možných i zdánlivě nemožných míst," píše Havlík v článku.
"Barvy politických dresů jsou často jen předvolebním marketingovým nátěrem. Ostatně přeci platí, že slibem nezarmoutíš. Však on se někdo chytne a zase zvolí to své menší zlo. Můžeme tomu říkat politika a ideologie po česku. V jistém slova smyslu jsme se opravdu stali světoví. Jsme zemí neomezených možností. Všimli si toho i v zahraničí a naučili se toho využívat," dodal politik.
Změna přijde ale bude bolet
Česká republika utrpěla podle Havlíka těžké rány. Zároveň, ale připomíná, že naděje na změnu existuje. "Stali jsme se nesrozumitelnou zemí promarněných příležitostí. Škoda. Případná zásadní korekce tohoto stavu bude dlouhá a nebude bezbolestná. Začít by se muselo velmi důkladným a všestranným auditem uplynulých dvou dekád. Témat je více než dost, třeba se tím podaří prolomit režim české omerty. Třeba," končí Petr Havlík svůj komentář.
—————