Činže ohrožuje 7000 pražských seniorů

PRAHA – Předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes a sociolog Lubomír Vacek včera představili výsledky průzkumu a studie o dostupnosti přiměřeného nájemného bydlení pro seniory v Praze.

Podle něj hrozí, že 7000 v Praze osaměle žijících seniorů nebude schopno v příštích letech platit zvyšující se nájemné.

Tito senioři žijí v bytech o rozloze přesahující 38 m2. Nejohroženější skupinou jsou především osaměle žijící ženy nad 80 let. Podle Pernese v Praze žije 270 000 příjemců starobního důchodu. Asi 80 000 žije v nájemních bytech, z toho v městských asi 43 000 rodin, v soukromém nájemním sektoru kolem 25 000 rodin a v ostatním nájemním sektoru (BD, SVJ, firemní byty) přibližně 12 000 rodin seniorských respondentů. Bytová situace starobních důchodců je často velice složitá, nejen z důvodu finanční nedostatečnosti, ale i z důvodu nejistoty bydlení, zejména v bytech soukromých pronajímatelů. Mezi důchodci v nájemních bytech je přibližně 5 až 10 % vysoce ekonomicky a sociálně zabezpečených osob, převažují však lidé s nižší ekonomickou úrovní, s nižšími průměrnými důchody a žijící spíše osamoceným stylem života (56 %). Ve dvoučlenných rodinách žije na území Prahy 20 000 respondentů , ve vícegeneračních a jinak strukturovaných rodinách 15 000 respondentů. »Ohroženi jsou především ti, kteří žijí ve velikostně nepřiměřených bytech. Seniorů žijících osaměle ve větších bytech je asi 7000. Z toho 4000 je seniorů s příjmem do 8000 korun měsíčně,« zdůraznil Pernes.

Stěhovat se není kam

V průměrné pražské seniorské domácnosti žije 1,57 člověka, obývá byt o rozloze 55,6 m2 a platí za nájemné 4868 korun. Za další náklady na bydlení pak dá 2763 korun. Náklady na bydlení dosahují 46 % penze. Přiměřenost nákladů na bydlení definovaná právním řádem ČR na úrovni 35 % příjmů je tedy překročena a znamená to, že komu se tak stane, má nárok na sociální dávky. Tu v Praze pobírá ovšem pouze necelých 6 % seniorů. Podle modelových propočtů bude negativní poměr nákladů na bydlení k příjmům pražských seniorů nadále narůstat. A to v r. 2011 na 49 % a v r. 2012 na 51,6 % až 51,8 % průměrné pražské penze.

»Novým jevem, dříve u seniorské populace nezaznamenaným, je ochota 21 %, tj. kolem 2500 rodin seniorských respondentů, absolvovat přestěhování i mimo Prahu. Ideální je pro tuto věkovou skupinu seniorů dožít ve stávajícím bytě, a to i za cenu sníženého, tj. sociálního nájmu. To současný sociální systém ČR sice nepředpokládá, ale právní řád také nezakazuje. Dalšími variantami jsou zakonzervování současného nájemného, uplatnění adresných slev na nájemném nebo zavedení sociálního bydlení pro seniory ve všech městských částech. Jde o novou bytovou politiku města i jeho městských částí,« uvedl Vacek.

Oficiálního představení výsledků se včera zúčastnili i zástupci ministerstva pro místné rozvoj (náměstek Miroslav Kalous a ředitelka Odboru politiky bydlení Eva Helclová), neziskových organizací, seniorských organizací a klubů důchodců, předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba, ale např. i pražský zastupitel za KSČM Lubomír Ledl nebo exposlanec Václav Exner. Ten chtěl při diskusi slyšet, jak přítomný radní pro sociální věci Petr Dolínek (ČSSD) bude na tyto výsledky reagovat a navrhl společnou strategii celé Prahy. Ten s mnoha závěry studie souhlasil a slíbil, že se jim bude věnovat. Podle Vacka by bylo dobré provést takový výzkum celorepublikově. Pernes se pozastavil nad nepřítomností pozvaných zástupců ministerstva práce a sociálních věcí a dodal, že to je v souladu s tím, že společně s MMR nechtějí řešit problematiku obecních bytů. »Zastávají totiž názor, že když byly v 90. letech obcím zdarma převedeny byty ze Státního bytového fondu, mají se o ně teď starat samy,« zlobil se Pernes.